září 2018

1. schůzka - 12. ZÁŘÍ 2018 - STROM PŘÁNÍ A BLBÁRNA

Tak už je to tu - prázdniny utekly jak, no, však to znáte...Za zcela prázdninového počasí jsme se vypravili s celkem deseti dětmi k blízkému lesíku u Farského rybníka a na úvodním setkání uvítali také dva nové členy našeho týmu - Barču a Vojtu. Doufáme, že se jim s námi bude líbit . A nyní telegraficky: zahráli jsme na želvy STOP osvěžili jsme si paměť a sepsali naše pravidla STOP všichni už umí psát a číst - hurá STOP zahráli jsme si novou hru zvanou "Blbárna" (variant je mnoho, my hráli tuto běhací, s Jarčou jsme slony otáčely jen pětkrát, i to stačilo) STOP zahráli jsme hru na jídlo STOP padaly nám na kebule žaludy STOP vytvořili jsme nový, zcela čerstvý strom přání STOP děti si pohrály v lese STOP návrat proběhl hladce STOP.

PS: Markétce moc děkujeme za krásný houbový dárek a úžasné přáníčko, které nám věnovala na uvítanou - moc nás to potěšilo O+J

2. schůzka - 19. ZÁŘÍ 2018 - ŠÍPKY

Dnes jsme vyrazili na cyklostezku kolem Chalup, naším cílem byly bohatě obsypané šípkové keře. Při svačince jsme si popovídali o růžích, šípcích a tak podobně. Pak si každý vyrobil papírový kornout a hrrr na ně! Z úlovku posléze vznikly slušivé korále, zbytky v kornoutech poslouží pro výrobu lahodného čaje. Pichlavé šípky, pichlavé jehly - avšak dětičky šikovné - nikdo nebyl zraněn .

3. schůzka - 26. ZÁŘÍ - POKLAD

Dnes jsme se sešli v téměř plném počtu - 11 dětí. S posilou jednoho dospěláka (Verča J.) vyrážíme na trasu označenou fáborky. Cestou děti plní úkoly, nalezené v terénu. Trasa je naštěstí celkem jednoduchá, jinak by druhá pomalejší parta asi zabloudila (Josefka ví proč ). Píseň Zááářííí jsme stihli včas, deníčky posloužily k oživení slov, děti pěly moc pěkně, Jarča též, já fandila. Děti jsou bystrozraké, krávy dokázaly spočítat i přes to, že se od rána přesunuly až na nejvzdálenější konec louky. Ochutnávka trnek, kterýžto keř určili všichni bez zaváhání, byla zajímavá, některé už byly přemrzlé a sladké, některé ještě trpčily v puse. Přítomnost Verči J. byla velmi přínosná - pomohla nám určit stopy na poli, které se nejdřív trochu tvářily jako prasečí, ale jak se ukázalo, byly od jelenů a laní. Po hře na jídlo a krátké "blbárně" s deseti otáčkami se dětem společnými silami celkem rychle podařilo nalézt poklad (zopakovali jsme si trochu orientaci na světové strany). Poklad byl maličko sladký ale hlavně hnědý a kulatý - podívejte se na fotky, co jsme s ním pak prováděli .

Závěrečná hra na medvěda se stala zlatým hřebem, moc se líbila i Rozince a byla by trvala snad až do večera, kdybychom se nemuseli vydat zpět k domovu. Po poli se běhalo bezvadně a medvědů byla tentokrát přehršel. Tak zase příště...